sobota 29. října 2016

Promýšlecí

Oči běží po řádcích, informace se jen hrnou a hlava pracuje na plné obrátky. Vymyslet smysluplný text není vůbec jednoduché. Říci podstatné a nezamotat se do podrobností, to chce hodně zkušeností a praxe. Drobnosti a střípky poznání se kumulují, vystupují na povrch, kde se lavinovitě šíří. Neznalý člověk si řekne, že na tom nic není. Poučený váhá a odborník váží slova, přemýšlí, formuluje a promýšlí správné věty. Cesta poznání je dlouhým procesem chyb, omylů i objevů. Je trnitým i bolestivým zrodem poznání, které slouží, vede a otevírá další prostory neznámého pro všechny, kdo se ptají. Pro každého, kdo věří v jeho konečnost, sílu a podstatu poznání. Jedním poznáním se dostaneme k dalším nepoznaným břehům. A co chceme? To ví v tu chvíli každý sám nejlépe. Snad proto jsou naše cesty jiné a přesto tak stejné...

Moje poznání zloduchy rozhání!

Žádné komentáře:

Okomentovat