Slova plynou, navazují jedno na druhé. Myšlenky se v hlavě rojí a zkoušejí blízkost i vzdálenost. Přinášet duše k duším, kde promlouvají v tichu a nepotřebují víc, než pouhý pohled. Blízká setkání a vzdálené prvky jsou tady i nikde. Přesto cítíme vzpruhu a každičká myšlenka povzbuzuje. Je důvěrou i úctou, která má být, měla by znít a chceme ji mít. Vírou v sebe, ve slovo a jeho léčivou sílu i moc. Sílu, která hladí i chladí, která je tady i tam. Vzbuzuje otázky po smyslu dne i bytí a směřuje k podstatě vzdělání, které zahání chmury i ostatní smutky. Není nic, než slovo, vše ostatní přijde poté, co slova dosáhnou svého vrcholu. Rácionálně emocionální uzly jsou rozpleteny a zůstávají slova plná zakoušení blízkosti ticha i pokojnosti...
Život plný skutků a dobrých slov!
Žádné komentáře:
Okomentovat