Sluneční paprsky prořezávají oblohu, pomalu ohřívají promrzlou zem a my už víme, že zima je tady. Pomalu se ochlazuje, ranní mrazíky nutí přírodu uložit se ke spánku a zvířátka zalézt do svých brlohů. Zima nesměle vystrkuje růžky a všem je jasné, že rok se opět překulil do své závěrečné části. Dny se krátí, tma bude delší a my lidé začneme svůj každoroční vánoční kolotoč. Přípravy, přemýšlení, realizace a pak to vypukne. Papíry budou létat vzduche, popelnice se budou plnit a já už teď vím, že zase budu ráda, až to skončí. Nesmělost se totiž nechá zahnat do kouta a nezřízený nadbytek bude vládnout světu. A co my na to? Necháme se zřejmě pohltit vším, co přijde a budeme doufat v lepší, další dny, opět plné očekávání a radostí.
S nesmělostí za radostí a ještě dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat