Příběhy se pomalu rozvíjí a já vím, že dnešní den strávím vnořena do fantasie. Tělo spočine, mozek se naplní starostmi jiných. A já? Já zjistím, že moje problémy nejsou tak velké jak se zdá. V porovnání s okolím zjišťuji, že cesta, kterou kráčím není snadní, ale naplňuje můj život radostí, smíchem, slzami i poznáním. Je cestou klikatou, kdy louskám slova a lovím věty, abych mohla překonat neviditelné světy. Čtu a prožívám, s okolím se sžívám a život běží jako voda. Kde včera jsem stála, už dneska tyčí se dům. Kde slova nestačí, musí se použít um. Tady pak postačí chvilinka louskání, kdy každý se směje a za světem uhání. Věřím, že dneska se chvílemi proklouznu, jak bych byla v nádherném snu. Slova se rozplynou, zůstane vědomí, že mám já tu před Vámi, jen čisté svědomí...
Přelouskat slovíčka, nedělní chvilička!
Žádné komentáře:
Okomentovat