Ruka pomaličku klouže po papíru. Hlava je ještě zachycena ve snu a tělo nemá dostatečnou bdělost na další den. Težkopádný rozjezd a váhavé vstávání je dnes samozřejmostí. Málokdy je člověk unaven natolik, že potřebuje spát i ve chvílích probuzení. Dnes ovšem ten den nastal. Není chuť vstávat, není chuť pracovat a není čas na nic jiného, než dobrý a zasloužený spánek. Ano teď už to vím, tak proto se zase rychle vrátím do pelíšku a budu spát a spát. A pokud nezaspím, tak i těžkopádný den prožiju ve stavu bdělosti i radosti.
Smělý den, težkopádný jen!
Žádné komentáře:
Okomentovat