Dokolečka dokola otáčí se ten náš svět. Člověk stojí na místě a přesto je neviditelnou rukou společnosti, trhu, vnější síly země postrkáván někam dál a pryč. Chvíli nedáváte pozor a už jste někde jinde. Stejně jako při hledání, kdy přesně víte, co hledáte a kde se vzal, tu se vzal, místo usedlého informačního zdroje listujete volně dostupnými fotkami zajímavých destinací. Ano náš život už je takový, snažíme se stihnout všechno a přeci nevíme zhola nic o tom, jak svět funguje a kam kráčí. Zajímavý je potom pohled na malé lidské lopocení, které přináší mílové kroky pro jednoho a drobné přesahy pro všechny. Mnohdy se snažíme víc, než je zdrávo a možná by stačilo pouze zůstat stát, klidně naslouchat pohybům v našem okolí a pak jen drobně kráčet. Kam? Tak to je na každém z nás. Směr si určíme a pak již jen jdeme tam, kde všechno začíná a končí. V temném kdesi, kde nejsou lesy a přesto víme, že si zde porozumíme....
Myšlení je lékem pro duši, pohyb se vetře do uší!
Žádné komentáře:
Okomentovat