Kuba nebo Matěj, je to jedno. Když to na ně přijde, nehne s nimi ani pár dobře vycvičených slonů. Tvrdé palice, pevné odhodlání a slovo chlapa je přeci nade vší pochybnosti. Je nutné splnit to, co si předsevzali a mužská hrdost nedovolí povolit, i kdyby měly trakaře padat. Je fajn si to uvědomit vždy, když jde do tuhého, alespoň se vyhneme zbytečným nárazům. Ale někdy je slovo rychlější než sebelepší myšlenka a to pak lítají všichni čerti. Malí, velcí, černí i tencí a jeden se nestačí divit, co jich na světě je. To pak už jen stačí ždibíček pomyslného úmyslu a neúmyslného pomyšlení a oheň je na střeše! Hasiče volat není radno, protože chlap si přeci se svými starosmi poradí. Stačí jen dostatečně dlouho vydržet, přečkat úvodní žár a pomalinku dohašovat. To se potom i z nejzbesilejšího Herberta stane ten nejmilejší Hubertík. A co já? Já poučena z předešlého vývoje vyčkám a určitě se dočkám. Čeho? To se uvidí, každopádně vím, že mužská síla je silná jen tak, jak žena pochopí...
S pochopením i bez, buďme muži a přeskočme jez!
Žádné komentáře:
Okomentovat