Netrestat, pochválit, dobře se naladit. Nečekat nemožné a být mile překvapen tam, kde můžeš být překvapen. To je dárek nad který není a zároveň i mnohé změní. Dlouhá je doba na kontrolu všeho, tak proč zrovna dnes jít do něho? Vždyť jsme tu každý den, vždyť sledujeme jen. Jak roste, jak sílí, jak se mu úsilí, přenáší do hlavy a je už svéhlavý. Sám se chce oblékat, sám se chce učesat, vzestupy, pády své, chce si proklesat. Hrdá jsem, nekárám, jen rukou povzbudím a zítra zase dál, do všeho povzbudím. Co je to jednička, nikdo se neptá. Co umíš, co už znáš, v tom si přec jednička. To je to co musíš, to je to co už máš, proto jsem pyšná na vše, co už znáš. Je toho hromada, co člověk ovládá. Jen si to vybavit, na stůl si vystavit. Nezbývá nic jiné, než to hned oslavit, co všechno v hlavě máš a co vše tam už má být... Pohled je překrásný na papír bělostný. Ty jsi můj šikula, co hezké známky má. A já Tě potěším dárečkem maličkým, něčím tak dobrým a hodně slaďoučkým!
Bez trestu k veselí, všechno se chumelí....
Žádné komentáře:
Okomentovat