Toužit po něčem ještě nemusí znamenat skrytý negativní prvek. Každý člověk má nějaké touhy či přání, která by si rád během života splnil. Cestovat do exotických krajin, poznávat záhady vnitřního svět zvířat, získat uznání, mít dokonalou rodinu, být dobrým rodičem či dostat originální dárek. Každé přání je něčím, co nás ovlivňuje, přitahuje a neodolatelně vábí do neznámých krajin. Pokud se nám touha naplní, pak většinou ochabnene, chviličku si uvnitř zachováme pocit krásného a z chvíli už zase toužíme po něčem jiném. Jako malé děti, které jsou stále překvapovány blýskavostí světa se jej i my dosělí snažíme zachytit ve svých snech, touhách i dospěláckých přáních. A přitom vlastní proces toužení, postupnému naplňování a cesta ke splnění přání je tím nejkrásnějším, co je s touhou spojeno. Toužím být lepší, postupně se zlepšuji, vnitřně dospívám a najednou je tu zvláštní pocit. Slovy nepopsatelný a přesto nádherný. Jsem to ještě já, nebo už moje lepší já? Touha je procesem, cestou i cílem, proto se snažme ji vnímat v její kráse i celistvosti... Touha je přeci cestička pouhá k lásce i radosti, k odvaze i starosti. Šťastnými se stáváme tehdy, pokud vědomě dokážeme nalézt rovnováhu mezi svými touhami a možnostmi.
Toužebný den s touhou po touze!
Žádné komentáře:
Okomentovat