Dívám se, mhouřím oči, lámu si hlavu a přemýšlím. Přesto nedokáži přijít na kousíčky křížovky, která se na začátku zdála být velmi jednoduchá. Tak jako v životě se snažím dopátrat přesného a správného řešení, aniž bych použila nápovědu. Je docela jednoduché otočit pár stránek a podívat se na správné řešení, ale to potom luštění ztrácí své kouzlo. Není nic příjemnějšího, než dojít ke správnému řešení jen s pomocí vlastních sil. Někdy to sice nejde a je potřeba potlačit hrdost, pýchu i vlastní ješitnost a požádat o pomoc. Pokud jsme se dostatečně snažili, přemýšleli a zkoušeli různá řešení, pak je pomoc na místě. Pokud ovšem při prvním nezdaru hned všechno odhodíme a obracíme se k nejjednoduššímu řešení, pak jsme udělali málo. Je nutné vydržet, hned se nevzdávat a stále se pokoušet jít dál, letět výš a poznávat, učit se novému, tedy vnitřně zrát. Proto se ani já nevzdám a budu si ještě chvíli hrát na luštitelského detektiva, kterému se jistě podaří jeho případ rozkrýt...
Milujme jednoduchost, ne však nevědomost!
Žádné komentáře:
Okomentovat