Kašel si mě opět našel. Už několik dnů se trápím a snažím se nepřipustit si fakt, že letošní jaro je opravdu velmi nepříjemné. Nejen, že se moje chronická rýma neustále není schopna dostat do přijatelné roviny, ale ještě k tomu ten příšerný, suchý a dávivý kašel. Skoro se bojím přiznat, že se děsím chvíle, kdy budu muset zase mezi lidi, protože jakmile se začnu dusit, mám pocit, že se na mě každý dívá s despektem. Můžu ovšem za to, že to prostě nejde ovládnout? Již několik dnů se přesvědčuji, že se to ustálí a já zase najdu svůj hlas i zdraví. Jen mi už nějak dochází argumenty pro sebe samu. Duše věří, hlava dumá a sotva ulehlu k odpočinku, kašel kašle a kašle. Není nad to, být zdravý a užívat si pohody těla i duše. Vím, že ono otřepané klišé málokdy rádi slyšíme, přesto vím, že není nic nad zdraví, od kterého se odvíjí všechno ostatní! Já jen doufám, že i u mě nastane ten stav nechorobného veselí a radostného zbavení se neduhů. Proto zase rychle ulehnout, ať přijde brzy a dlouho nečekám....
Naříkejme málo nad svými bolestmi a radujme se ve chvílích, kdy žádné nemáme!
Žádné komentáře:
Okomentovat