Mamlas. Pro jednoho nadávka, pro druhého zvtárnění umělecké představy. Honí se mi toho spoustu hlavou a říká si, jak krásně plynou dny v dětském pohledu. Perspektiva dětských očí je jiná, než ta dospělá. Děti vnímají srdcem, my už pouze poměřujeme co, za kolik, kdy a proč! Chtěla bych být tím, čím nejsem a přesto zůstat tam, kde jsem. Co víc si mohu přát, než dětským mamlasem být? A s hlavou v oblacích si krásně snít?
Mamlas i vepř, každý chce pepř!
Žádné komentáře:
Okomentovat