Chtěla bych jednou zažít pocit naprosté vyrovnanosti se sebou samým i svým okolím. Říká se, že tyto pocity člověk zažije ve chvílích velké radosti, nebo bolesti. Já předpokládám, že lze dosáhnout vrcholu vyrovnanosti také tím, že člověk postupuje svým životem, dívá se kolem sebe, snaží se být čestným, morálním a dodržuje základní lidská pravidla. Jen tak nějak lze dospět k bodu vyrovnanosti. Je to dlouhá a namáhavá cesta, lemovaná oklikami, úspěchy i pády. Ale určitě stojí za to! Už jen pro ten pocit směřování, vytýčeného cíle a možnosti krůček po krůčku zdolávat jednotlivé nástrahy, si myslím, že to stojí za to! Vůbec totiž není na škodu mít v hlavě jasno - co, proč, kam, s kým, kdy a jak. Cesta je potom lehčí, rozhodování spojeno s menšími dilematy a obzory růžovější... Takže pokud můžete, rovnejte, srovnávajte, vyrovnávejte a hledejte, i v tom je potřeba vidět smysl života.
Krásný srovnaný den!
Žádné komentáře:
Okomentovat