Mraky se líne vlečou oblohou, všude kolem je klid a já si kráčím ztichlým městem směrem ke svému dobrodružství. Po krátkém cestování se mi konečně otevírají brány k novým zážítkům a mnohému poznání. Ano, dnes je ten velký den, kdy se stanu ošetřovatelem slonů v zoologické zahradě v Ostravě. Pomalu se blížíme k pavilónu, kde to všechno vypukne, ve mě je malá dušička, protože nevím, co mě přesně čeká. Přesto se těším.... A je to tady, rychle převléknout, nazout gumáky a hurá chystat krmivo, mléko, větve, banány, brambory, mrkvičku a jiné dobrotky. Pak zavřít všechny vrata a jdou se čistit výběhy. Ale přesto je tu něco, nebo spíše někdo, kdo upoutává mou pozorost. Je to nádherná, malinká, chlupatá sloní slečna Shumi. Její oči jsou hluboké, nožky neposedné, chobůtek nenechavý a tlapa hodně těžká! Asi jsem se zamilovala a tohle zvířátko chci domů! Ovšem kam ji v paneláku dám? A to už je přede mnou další dnešní úkol, nachystat koupání, nakrájet ovoce, přeházet trávu, vypustit slony do venkovního výběhu. Pak uklidnit vyděšenou malou Shumi, kterou přišel navštívit veterinář a píchnout potřebné vitamíny. No a pak už se pomalu schyluje k obědu, rychle jej do sebe naházet a pak už zase hurá za sloníky. Vytáhnout hadici, připravit koupele na nohy, natřít zraněnou kůži, přidržet choboty, zkontrolovat bolavý zub! A pak už zase najíst, uklidit, vypustit, vpustit a tak až do pozdního odpoledne. Jsem sice unavená, ale strašlivě šťasná, protože vím, jak těžké je udržet slony v klidu a pohodě, které si jim tady dostává! Takže klobouk dolů pánové, před Vaší prací a věřte, že ve mně máte už d konce života nadšenou obdivovatelku!
Shumi, Rushmee, Susheelo, Jodi i vám díky za to, že dnešní den se pro mě stane nezapomenutelný!
Žádné komentáře:
Okomentovat