Kolikrát jsem již tudy šla, kolikrát jsem obdivovala nádheru budy. Až dnes jsem vešla i dovnitř a čekalo mě něco, co už jsem dlouho nežazila. Příjemná atmosféra klidu, bezpečí, radosti a poznání... Ano i tak na nás může působit obyčejná návštěva muzea. Ta dnešní, ale určitě obyčejná nebyla. Nejen, že mě doprovázel zvídavý syn, ale byli se mnou i mí nejmilejší. Dnes jsem sice byla mámou, ale zároveň i dcerou, míšánkem, malou holčičkou. To ne já jsem vysvětlovala synovi, jak se co kdysi používalo, ale můj tatínek-dědeček vysvětloval. Najednou jsem se vrátila o mnoho let zpět, kdy jsme takto vyráželi za společným rodinným poznáním. A věřte nebo ne, bylo to něco kouzelného.... Myslím, že nejen já jsem si dnešní den užila, ale také ostatní si přišli na své. Ono je potřebné hýčkat si tyto malinké a drobné radosti, které život přináší, protože díky nim se nejen učíme něčemu novému, ale hlavně díky nim jsme lepšími lidmi!
Úžásné zážitky plné unikátů a specifik...
Žádné komentáře:
Okomentovat