Léto je v plném rozkvětu a sluníčko střídají mraky. Letošní začátek léta je ve znamení rozmarů počasí a já si tak říkám, zda je to normální jev. Doma ve městě je horko, možná až dusno, nezaprší a teploty přesahují třicet stupňů. Denně se člověk těší, až bude víkend a vyrazí na chalupu, do přírody a odpočine si nejen od ruchu měta, ale také načerpá příjemného vánku. Přiblíží se víkend, ujedeme sotva padesát kilometrů a na chatě, abych vytáhla zimní kabát. Vítr skučí, mraky se valí oblohou, sluníčko se tvrdošíjně schovává.... Tohle má být léto? Toto je naše lidské ovládání přírody a živlů? A když se ještě přiblíží obrovské bouřkové mraky, spustí se déšť a během pár minut se z malého potůčku stane dravá řeka, která trhá, valí se obcí a nenechá nic v cestě. To je pak pravé a nefalšované léto! Jen nevím, zda zrovna pro mě. Ale také vím, že poručit větru a dešti neumím, proto si mohu jen přát, sviť tam, kde máš a stuď jen tehdy, když je to potřeba. A když už musíš pršet, pak nezapomínej zavlažovat všude tam, kde je to potřeba, aby každičké místo na zemi dostalo svůj díl vláhy a radosti!
Rozmarné léto plné radosti a překvapení....
Žádné komentáře:
Okomentovat