Ani se mi to nechce počítat a přesto to vím zcela přesně. Právě dnes uplynulo neuvěřitelných dvacetosm let od chvíle, kdy jsme si řekli své ano. Kdy jsme si slíbili všechno dobré i zlé, ve zdraví i nemoci, v chudobě i bohatství. Kdy jsme provázali naše životy do jednoho společného směru a nastavili jsme kormidlo do jednoho směru. Občas nás vítr táhne směrem doprava, občas doleva, jednou nahoru, pak zase dolů, ale nejdůležitější na tom všem je, že vždycky spolu. Za jeden provaz, se společným nasazením a společnou láskou k věcem, které nás provázejí a které máme společné...
Díky za ta léta, která běží stále dál!
Žádné komentáře:
Okomentovat