A je to tu zase. Znovu zkontrolovat to, co už bylo zkontrolováno a to s vědomím, že tato kontrola jistě nemusí být poslední. Je to jako neustále se točící kolotoč, který nikde nestaví, má řadu sedátek, které krouží dokolečka dokola a člověk musí mít oči dokořán a nastoupit přesně v tu chvíli, kdy je potřeba. Už ani přes své brýle nevidím, kdy je můj čas a jestli je přesně ten můj čas, abych naskočila a usadit se do sedátka ani nestíhám, protože zase budu rychle vysedat. Jestli to bude na příští stanici, nebo až na té další, to nevím, musím sledovat provoz a až to přijde a nazraje čas, tak musím vyskočit. Nesmím si ublížit, nesmím moc dlouho zdržovat a hlavně musím zareagovat a být přesně ve správné chvíli na správném místě. Tak, jak se to očekává, tak, jak mi to přísluší.... Tak šup, šup, ať už je to pryč a zase fičíme dál!
Nebát se a vstoupit, občas jednu koupit!
Žádné komentáře:
Okomentovat