Když opouští mě naděje, pohlížím do svého nitra a snažím se zachovat si klidnou mysl. Někdy je to velmi těžký úkol, zrovna pro mě, jako člověka velmi netrpělivého. Byť už mám za sebou výcvik v trpělivosti, který jsem podstoupila při narození našeho syna. Jeho narozením se nám v životě všechno změnilo. K lepšímu a zároveň i mnohem jinému. Do té doby jsme byli s manželem jen my dva a pak už jsme byli dospěláci zodpovědní za jedno malé, krásné a velmi křehké stvoření. To potřebovalo mnoho lásky, péče, ochrany a klidu, aby mohlo dozrát a dospět v onoho kouzelného a usměvavého mladého muže, kterým je dnes. I když vím, že nás miluje víc, než cokoliv a kohokoliv jiného na světě, je pro mě velmi těžké pustit jej samotného do světa. A přesto, nebo právě proto musím... Čím víc bych mu bránila, tím víc bych mu uškodila. Proto leť do světa, roztáhni křídla, dávej na sebe pozor myško moje a věz, že vždycky budu čekat na Tvůj návrat!
Mám Tě moc ráda a už teď se těším na další společné chvíle...
Žádné komentáře:
Okomentovat