čtvrtek 1. listopadu 2018

Pomálová

Tam, kde ruce nestačí, je nutné zapojit rychlé nohy a ještě rychlejší pusu. Nestíhat je úžasným trikem všech mladých a úspěšných. Copak to však na mě zkouší ti, kteří už přeci nikam spěchat nemusí? Je to jen jejich způsob obrany proti nám mladším, nebo snad snaha vyrovnat se nám? Dámy a pánové, není proč se pokoušet být jako my. Vždyť je přeci parádní být tady jen tak, dívat se kolem sebe a užívat si pohledu na krásy, které nám byly dány. Ten, kdo stále spěchá, stejně nic nedožene. A včerejší věci už jsou včerejškem a dnes již máme další čárky. Pokud je splníme, uděláme to jen s vědomím toho, že jsme mohli a chtěli. A pokud nám zůstanou, pak to bude rest, jenž snáze doženeme, pokud jej nebudeme dobíhat. Kdo spěchá, ten nic nedohoní a kdo chce popohnat, ten ví, jak na to! Takže klid, nohy v teple a úsměv na tvář. I zítra je den a určitě bude taky krásný... Vidím to jasně, sluníčko, vlahý větřík, voňavý podzim a nikam nespěchající pátek, se vším, co k němu patří!

Spěchej pomalu, i když máš úkolů pomálu...

Žádné komentáře:

Okomentovat