Stonožčí

Stonožky, ponožky,
co si dám na nožky?
Že by snad punčochy,
nepůjdu do Macochy.

Raději zamířím,
do světa velkého,
kde se snad seznáním,
s pohledy na něho.

S krásou a radostí,
odhodím starostí,
vyrostu do nebe,
půjdu si pro Tebe.

Jinak to nevidím,
sama si závidím,
že život sladký mám,
i když už nehledám.

To, co mi milé je,
to mě vždy zahřeje.
To, co je podstatné,
je totiž bezplatné.

Přesto to hledáme,
cestou se nedáme,
až se pak shledáme,
víme, že už máme...

Nestůj a stále jdi, i když jsi poslední!