Vysoká tráva vysušená na troud. Všemožné způsoby, jak se uchýlit do závětří. Ven vystrkuje jen parůžky a jinak s plývá s šedivým obzorem. Necvičené oko laika přehlédne, znalec pochopí, kdo se v houští skrývá. Bílý zadeček, puntíky v srsti a spárky na nohou. Jak báječné je být v přírodě a moci se cítit ýt její součástí. Potěcha pro duši, vzpruha pro tělo a dny jako vymalované mohou začít. Není čeho se bát. Snad jen dalšího pracovního týdne, který udeří s plnou intenzitou, na zklidnělou duši. Popere se mír s válkou a než se nadějeme, bude opět mezičas, jenž nastolí rovnováhu sil. A tak stále dokola, až do skonání světa a zániku každičkého atomu v našem těle. Není proč se vzdávat, vždyť je pro co žít a všechno nelze vlastnit, lze jen kouzelně být!
S parůžkem i batůžkem, půjdeme za lůžkem...
Žádné komentáře:
Okomentovat