Popros a udělej sám. Proč žádat o pomoc, když stejně všechno nakonec vyzní do ztracena? Jen pro ten pocit, že jsem se nezdráhala a řekla jsem prosím, pomoz mi? Nevím, možná dělám někde chybu a opravdu nejsem důsledná, ale tohle přece pozná každý, že prosba je prosbou a žádost žádostí. Zřejmě budu muset zvedat hlas a trvat si na svém, dokud opravdu nebude učiněno věechno, tak jak běží mé představy. A pak se na mě budou zlobit, ale co by, ať se zlobí. Jestliže se z toho všeho nemám zbláznit, pak je nutné, aby mi opravdu pomohli. Jako jediný ženský element v rodině zastávám mnohé funkce a zároveň je ode mě očekáváno, že budu vždy připravena, téměř k čemukoliv. Tak proč jednou nebýt za přísnou a nepožadovat, aby splnili mé prosby? Oni také nečekají, až se mi zachce a chtějí po mě pomoc vždy, teď hned a okamžitě. Takže i já jdu a chci to hned...
Jdi tam hned, je tam med!
Žádné komentáře:
Okomentovat