Je to děs, jako běs se dneska snažím dohnat dvoudenní ztrátu. Něco se daří, jiné stojí a čeká. Zda-li se mi podaří zvládnout všechno beze ztrát a budu moci vyrazit domů s čistým štítem, tak to netuším. Snažím se dělat maximum, pracuji, kombinuji, přepočítávám, přehrnuji papíry z jedné strany na druhou a všechno zatím vypadá nadějně. Pokud se nestane žádná chyba a moje ranní výpočty budou naplněny, pak i já budu za nějaký čas odcházet z práce s čistým štítem a uklizeným stolem. Bylo by to fajn, začínat v pondělí s novými nápady a úkoly, které se objeví. Už teď je jasné, že se objeví a budou mi zpříjemňovat další pracovní týden. Takže musím udělat všechno proto, abych dnes odcházela spokojená a připravená na nášup prosincových úkolů. A že jich ještě bude! Proto se mějte, já jdu smejčit, abych mohla za chvíli jít venčit...
Nepodléhej panice, věci jdou ti pod ruce!
Žádné komentáře:
Okomentovat