Tak a den je opět za námi. Ani nevím jak, ale od rána do večera je jenom skok. A přitom se dokáží někdy hodiny vléct pomaleji nežli šnek. Možná záleží na okolnostech a prožívaných skutečnostech, protože hodiny před vystoupením, nebo zkouškou jsou nekonečné. Zatímco chvíle volna a odpočinku uběhnou, sotva se nadechneš. Vůbec nevadí, že je další den pryč, protože se opět blížíme k víkendu. Sice bude zřejmě upršený, ale alespoň zase budeme všichni spolu. Co budeme dělat? Na to tolik nesejde, hlavně že budeme mít čas na všechno, co bychom rádi. Třeba si budeme číst, hrát hry, sekat zahradu, nebo střílet vodní pistolí? Nevím a ostatně je to jedno, protože volno je volnem proto, abychom si nedělali starosti s úkoly a důležitě nedůležitými kroky. Ono je vlastně jedno, jak se věci mají, neboť jen my sami jim dáváme onu důležitost a ozvlášťňujeme je kořením exotiky. Takže i obyčejný rybník může být mořem a studený vítr přímořskou brízou... Stačí jen chtít a všechno je uskutečnitelné.
Snaž se a smaž se!
Žádné komentáře:
Okomentovat