Ruce a tváře člověka jsou jeho zrcedlem. Jen zde máme vepsány životní příběhy a skutečně prožité dny. Někdy nás může tvář člověka oklamat a být vylepšenou variantou skutečného já. Ruce, ty však nikdy nelžou. Jsou protkány žilkami života, vrásčitými kořeny příběhů, které se do nich den po dni zapisují. Jednou mozolnaté, udřené a vrásčité. Jindy krásně hladné, heboučké a drobné. Pohledem do tváře se můžeme ztratit v hloubce očí a lidské duši. Pohlazením rukou víme, kdo před námi opravdu stojí. Je to člověk, který dokázal mnohé vykonat, nebo někdo, kdo má sice krásnou tvář, ale duše je pustá, jako les po požáru. Snad proto jsou pevný stisk a vřelý úsměv tím nejlepším vodítkem k lidskému srdci. Kdo dokáže s úctou přistupovat k druhému, jistě nepodlehne mámení povrchních krás a nechtěného pozlátka. Bude věět, že v tvářích vepsaný úděl a rukama prožitý život se nadá ničím vymazat!
Minulost máme vepsánu ve tváři, budoucnost je v našich rukou...
Žádné komentáře:
Okomentovat