Kam se to ženeš živote?
Proč ještě ležím mankote?
Nač se tak bráníš?
Snad sebe chráníš?
Co bylo není,
zůstává bdění.
Zůstává všednost,
což je přec přednost.
Nebláznit, milovat,
po světě putovat.
S rozvahou, s nadhledem,
ať červen či leden.
Jdeš si a procházíš,
zlé věci porážíš.
Dobré ti zůstává,
tak jako tvá hlava,
s tebou je spojeno,
jako tvé koleno.
Nezlob se, nezoufej,
v to lepší vždy doufej...
Dneska jde pomalu, zítra jde líp, život je pohyb a to mi slib!
Žádné komentáře:
Okomentovat