Co člověka čeká, to jej zřejmě nemine. Někdy si možná říkáme, že jsme schopni zásadním způsobem změnit běh našeho života. Ovšem pohledem zpátky zjišťujeme, že tomu tak rozhodně není. Naše kroky jsou vedeny námi samotnými, kteří jsme vyrostli z podhoubí svých rodin a nasáli ze svých kořenů pohled na to, jak by věci měly být a jak bychom v nich chtěli být my sami. Toto naše uvažování je spojeno s našim současným já, které nás vede známými cestami, jen v neznámých kolejích. Proto se nám mnohdy zdá, že jdeme prostorem, který známe, i když jasně víme, že jsme zde nebyli. Nebo právě naopak jsme tam, kde bychom to měli rozhodně znát, ale na nás to znát není, protože jsme přesvědčeni, že jsme zde úplně poprvé. A tak jdeme, očekáváme, přecházíme, ovlivňujeme a získáváme směr našeho žití. V rytmu písně, kdy jednou jsme tady a jednou tam...
Jdi svým směrem a buď si přítelem!
Žádné komentáře:
Okomentovat