Konečně pátek! Pracovní týden končí, byl plný zvláštních událostí a teplotních zvratů. Jsem ráda, že mě čeká poklidná sobota i neděle. Zdá se, že pro tentokrát se zavrtám do knih a budu si číst. Nic mě nebude zajímat, snad jen moji kluci, se kterými se budu mít krásně. Vím, že bych měla začít být více aktivní, být součástí aktuálního dění, zapojit se do různých aktivit, co jich jen léto nabízí, ale já raději budu odpočívat a nabírat síly na další dny. Pokud vím, tak to půjde takto stále dál a nic se nezmění. Děsivá představa, že týdny budou utíkat v tomto tempu a já se budu potýkat s nimi. A to až do daleké penze, které se zřejmě ani ve zdraví nedožiju. Jak taky jo? Pokud budu v tomhle kolotoči a blázinci, pak to bude hodně těžké. Proto se už o víkendu budu snažit vzít si ze života co nejvíc, protože život je příliš cenný na to, abych si jej šetřila na později. Můj život mi patří, ale není mým majetkem!
Mysli, mysli, mysli...
Žádné komentáře:
Okomentovat