Bručoun by řekl, zase prší. Optimista se raduje, že příroda dostane konečně svůj příděl vláhy. Já sedím u okna a pozoruji dešťové kapky, dopadající do louky. Pohled, který se neomrzí a rozradostní. Možná pro někoho překážka mít krásný volný den, pro mě úleva od vysokých teplot posledních dnů. Alespoň vím, že se dnes mohu věnovat pouze tomu, nač mám opravdu chuť. Číst, ležet, vařit, dívat se z okna, vést dlouhé hovory, malovat a radovat se z přítomnosti těch, které mám nejraději. Dne, který je potřeba si užít, bez zbytečného bručení a špatné nálady. Vždyť zítra už zase pojedeme naplno a bez zastavení, tak proč si kazit to, co je nám dnes dáno!
Déšť se k zemi nese, každý ho přec snese...
Žádné komentáře:
Okomentovat