Po bouřlivých dnech vždy přichází zklidnění. Nádech, výdech, aby se opět mohly pomalu stahovat mraky a přinést s sebou nějakou tu přeháňku. Stejně je to i v životě, kdy klidné, bezmračné a pohodové dny jsou střídány dny plnými práce, činností a úkolů, které musí být splněny. Kdyby člověk věděl, kdy a jak se budou tyto dny střídat, možná by si mohl vypočítat, jak stanovit své vlastní síly, které k přežití budou potřeba. Jenže život si plyne svým vlastním tempem a jen některé skutečnosti lze opravdu naplánovat. Ve většině případů totiž platí, že plány jsou sice moc fajn, ale život běží tak, jak musí, bez ohledu na naše vlastní předsevzetí. Plány jsou fajn, ale je v nich nutné počítat s neplánovaným. To přijde, bude, uskuteční se a projde, aniž bychom my sami měli jakoukoli možnost to naplánovat jinak...
V etapách a krocích, kroutíš se v bocích!
Žádné komentáře:
Okomentovat