Člověk občas dělá rychlé soudy, aniž by znal pozadí skutečnosti. Někoho potkáme ve městě a na první pohled si uděláme závěr, kým člověk je a co je. Nicméně realita a skutečnost může, a většinou také bývá, zcela jiná. To, co se nám v prvním okamžiku jeví jako nesourodost, může být naprosto jasné souznění s tím, koho nevidíme. Soudíme, děláme si názor a diskutujeme o jiných, aniž bychom si kladli otázku, zda to, co vidíme, je opravdu skutečnost. Na první pohled se může mnohé jevit jako nepříliš spolehlivé, příliš náročné, velmi dotěrné, či málo vstřícné. Jakmile objevíme pozadí, zjistíme, že naše přesvědčení a první soud byly utvořeny jen a jen tím, jak žijeme my, nikoliv tím, v čem žije ten, koho pozorujeme. Možná by stálo za to více poslouchat, mnohé si nechat projít hlavou a teprve potom uzavírat svá slova do úsudků, soudů a jasných vyjádření. Tím se vyhneme mnohému a dáme prostor pro to, abychom lidi měli rádi!
Drž se svého vnitřního hlasu, jako husa klasu...
Žádné komentáře:
Okomentovat