Mnoho lidí má vrozenu potřebu pomáhat, která se zrodí někde v nitru. Většinou si ani neuvědomují, že jejich základní podstatou, která je dokresluje a zároveň jim dává smysl, je pomoc. Mnohdy se jedná o nevědomou obranu před okolním světem, jindy si tímto způsobem lidé kompenzují neschopnost prožívat a vyjadřovat své vlastní emoce a potřeby. Vznik, rozvoj a skutečný problém pomoci nastává ve chvíli, kdy si člověk neuvědomí, že z čisté potřeby pomáhat se stala nutkavá potřeba pomáhat, za cenu vlastního odříkání. V tu chvíli to sám člověk nepozná, ale je dobré vědět, že daný syndrom může přijít. Můžeme podlehnout neutuchající potřebě pomáhat za každou cenu, a to i tam, kde pomoc není potřeba. Jedná se o jistou kompenzaci vlastního já, které nemá nic společného s podporou a přispěním. Je to jen nutnost pomáhat, která člověka vede špatnou cestou. Když pomáháme, mějme na paměti, že můžeme pomáhat jen tehdy, když si sami umíme pomoci, nebo když si necháme pomoci. V opačném případě je něco špatně a měli bychom se nad tím zamyslet!
Sílu měj, s láskou a pomocí sobě, i ostatním pomáhej...
Žádné komentáře:
Okomentovat