Nedočkavě nahánět k výuce a trpělivě čekat, až se něco naučí. Chodit stále po stejných trasách a nemuset mít strach, že se něco pokazí. Každý kousek dne vyplnit činnostmi, aby nebyl čas na nějaké hlouposti. Stále se usmívat a jít dál, i když bys jen tak chvíli stál. Dny rychle mění svou tvář a my nevnímáme jejich zář. Neskutečně snadno podléháme, tomu, co tak blízko máme. A přitom se stačí mít oči dokořán a vstupovat jen do otevřených bran. Člověk nemusí vždycky vítězit, neboť i prohra může posílit. To pak jdeš hrdě s hlavou nahoru a nemusíš hledat hned první oporu. To se pak usmíváš na okolní svět, jako by byl rozkvetlý květ. Jako by všechno mělo své místo a na stole je opět uklizeno a čisto. To si dnes uvědom a jdi dál, i kdyby svět se ti strašlivým zdál...
Jít a přemýšlet, vnímat okolní svět!
Žádné komentáře:
Okomentovat