Dvojznačnosti a dvojjazyčnosti jsou běžnou součástí našeho světa. Většinou už ani nepřemýšlíme nad tím, že slyšíme různé výrazy z cizího jazyka. Nevnímáme dvojznačnost slov, která pronáší lidé kolem nás. Pracujeme se slovy a písmeny tak, jak jsme se naučili v dětství. Čteme to, co je napsáno a vnímáme obsah slovních spojení tak, jak jsme se naučili. Nevyvozujeme žádné speciální závěry z obecně známých faktů a zamýšlíme se jen nad neobyčejnými slovy. Neexistuje pro nás nic, co bychom nebyli schopni přečíst a přitom je toho tolik, co necháváme ležet ladem. Ne proto, že bychom nechtěli vnímat, ale proto, že svět se nám zrychlil a také my hledáme rychlá a jednoznačná řešení našich problémů. Není to o tom, že nechceme vcházet do podstaty věcí, ale většinou nemáme čas hledat přesné a konkrétní znění vět, která vidíme napsána. Bereme prostě jen to, co je dáno a pracujeme s každou informací, kterou máme tak, jako by se za chvíli měla ztratit v online prostoru. Teď tady ještě je, ale co za několik hodin? Nemáme čas se kriticky zamýšlet na vizuálními informacemi a současně číst to, co je psáno. A proto nám mnohé zůstane skryto a je důležité se vracet zpět. V životě, v četbě, v promluvě i terénu, který je nutné zmapovat. Jen tak nabudeme jistoty, pocitu bezpečí v nebezpečném světě kolem nás!
Sobě věř, kolem je řež...
Žádné komentáře:
Okomentovat