Člověk se snaží, pídí se za svým osudem a mnohdy marně hledá čas, který mu byl vzat. Co všechno bylo ztraceno a proč? Kam se poděly všechny ty kouzelné roky dětství a mládí? Co zůstalo dnes z toho, kým jsme byli ještě před chvílí? Tisíce otázek a ani jedna přívětivá odpověď, která by všechno rozluštila a vyřešila. Stále bude převládat otázka nad odpovědí. Stále budou nejasnosti a nečinnost, které nás obklopují. Dokud nebudeme přesně vědět, do čeho se řítíme, nepochopíme. A pak se může stát, že už bude pozdě k jakémukoliv řešení. Jediné, co uvidíme kvést budou naše vzpomínky, protože všechno kolem nás pohltí jen černočerná tma a prázdnota. Plná neviditelného strachu, nehmatatelné výhrůžky a skutečného dne, jež sice září svým světlem, ale ono nehřeje. A pokud ano, pak už je to téměř jedno, neb není nikoho, koho by bylo potřeba zahřát...
Trudomyslnost a pesimismus je cestou do pekel!
Žádné komentáře:
Okomentovat