Jíst, spát, uvařit, uklidit, nakoupit, přemístit, nezbláznit! Několik slovíček, která v současné chvíli znamenají celý náš svět. Zavřeni doma ve čtyřech zdech toužíme po vznosných, dalekých a volných prostorech. Zabýváme se možnostmi vlastního prostoru a očekáváme to, co přijde. Těšíme se na opětovné naskočení do každodenního života, který nám ještě před pár dny připadal úplně stereotypní. Jako bychom úplně zapomněli na to, co vlastně stereotyp znamená. Probudit se ráno s vědomím, že jediná cesta, která nás čeká, je cestou po bytě. Nasnídat se a přemýšlet, co podnikneme ve čtyřech zdech. Postavit se ke sporáku a uvařit tolik, kolik jsme schopni sníst. Vydat se na dobrodružnou cestu do obchodní džungle, ulovit dostatek jídla a pak zase do tepla, klidu a pohody domova. Co dál? Zabavit se s úkoly a přípravou na přijímací zkoušky, projít si úkoly na další pracovní týden. Přečíst si další porci hutných řádek knihy, namalovat obrázek... A tak stále dokola, dokolečka, dokola. Víme, že někde tam v budoucnu to má svůj konec. Že někde tam jsou otevřené brány naší volnosti, jen musíme vydržet až do večera a i volnost bude!
Řeš a ve volnost věř...
Žádné komentáře:
Okomentovat