Je až s podivem, jak moc nás ovlivňují skutečnosti. Dějinný běh si kráčí vpřed a my o tevřenýma očima čelíme něčemu, co nelze okem postřehnout. Bráníme se všemu, co nás negativně ovlivňuje a s nadějí hledíme do budoucnosti. A v této souvislosti mě napadá mnohá otázka. Bude nějaká budoucnost? A co v ní bude? Čemu budeme muset čelit tentokrát? A co nám dává právo myslet si, že zase bude líp? Snad jen naše lidské přesvědčení, které máme naučeno. Víme, že po dobách temna vždycky přišlo uvolnění a velký nádech, výdech, který znamenal nárazníkovou zónu mezi vším dobrým a zlým. Snad proto i v tyto zvláštní chvíle věříme, že se situace uklidní a my se opět svobodně nadechneme a naskočíme zpět do běžného života. Jaký bude? Nevíme, ale snad bude alespoň nakolik dobrý, jak si sami představujeme. Neb víra v lepší svět je jednou z možných cest, jak se s negativním vyrovat!
Nebojím se o sebe, dokud hledím na nebe...
Žádné komentáře:
Okomentovat