Tádadádadadatatatatatata, tádadádadadatatatatatata, hop sem, hop tam, nahoru a dolů. A kdy bude dobře, kdo ví, až jindy, možná na svatýho dyndy. Tak si tady hopsáme a vzpomínky letí hlavou. Ještě před chvilinkou nám bylo něco přes čtyřicet a za chvilku jsme zase na kolejích, je nám dvacet a studentská léta jsou tím nejkrásnějším, co nás mohlo potkat. Hlasy zní, vzpomínky se honí hlavou a naráží jedna na druhou. K tomu známé melodie a zvuky, které jsou spojeny s časem, který je již nenávratně pryč. S dobou, kdy všechno bylo možné, sny byly začátkem každého životního kroku a naivní pohled na svět nám dával naději, že všechna přání světa nám budou splněna. Po letech zůstaly vzpomínky, část snů se splnila, část ještě čeká na splnění. A po dnešku vím, že stojí za ně bojovat, chtít je naplnit a věřit v jejich uskutečnění...
Od muchy k muše, mluvíš mi z duše!
Žádné komentáře:
Okomentovat