Umět tak porozumět řeči psů. To by bylo radostí, vědět co si pejsci myslí a povídají na procházce. Honí se jen tk, povídají si, vydávají štěkot a hrají si. Ale co říkají, netušíme. A přitom je to prý tak snadné. Stačíí se dívat, sledovat psí čenich, oči, uši a tlapky, které v jistém postavení mluví. Pes tak svému protějšku říká téměř vše. My lidé se domníváme, co nám náš čtyřnohý miláček sděluje. Ale ona to nemusí být vůbec pravda. Myslíme si, co vše víme, ale ocásek se může ukmitat a přesto mu nerozumíme. Je mi fajn, chci se lehnout, teď nebudu rozhodně poslouchat a toho holuba si určitě slupnu! Nevadí, že se dvojnožče budeš zlobit, já si stejně udělám podle svého. Mám svou psí hlavu a tvoje povely momentálně nevnímám. Možná zítra, možná nikdy, možná slovy, možná sliby, vždycky ovšem s úsměvem, ty i my pejsci totiž dovedem...
Ocásek a ušiska, po pejskovi se skýská!
Žádné komentáře:
Okomentovat