Lapám po dechu a nasávám. Věci krásné, smysluplné, inspirující a báječné. Tedy vše, co mohu dostat do sebe, aniž bych se opila, otupila své smysly a dostala se do stádia rozostřenosti či deliria. Jediné, co se může rozpadnout je pravost vzpomínek, ostatní zůstává konzistentní a pokračuje. Doznívá ve mě každý detail prožitého dne, který byl něčím jiný a zároveň stejný. Identický v pracovních i osobních úkonech, zachycující různosti přístupů k uvolněné atmosféře a dobré náladě. Včera byly strženy masky profese a zůstali jsme proti sobě stát ve své osobní nahotě. Jaké to bylo? To ať si každý přebere sám, já však vím, že tímto byly utuženy vztahy a najednou se vidíme v jiném světle. Tma se rozprostřela a odlesky slunečního svitu zalily zahrady našich duší, myslí a představ. Tam kde ještě před chvílí vládla strnulost je nyní mnohem více radosti i veselého smíchu...
Myslitel praví, že základem zdraví je, když jsme veselí a hraví!
Žádné komentáře:
Okomentovat