Každý den se vracím tam, kde své srdce mám. Je to místo nejmilejší, láskou, krásou jiskřivější. Každý krok je tady milý, ať pro obry, nebo víly. Všichni tu mají své místo, vždycky je tu lahodně, čisto. Chlupatý kožíšek, měkká tráva a potom víš, kdo je ta pravá. Levá se hrne, za rukou tvou, ty jsi však stále jen s tou jedinou. Doma je doma, všichni to vědí, i když nás toulavé botičky někdy dost svědí. Cesty jsou daleké, ne vždy však poseté jen dobrem příjemným, někdy i hlasem zákeřným. Těm se však vyhneme, cesty své najdeme! Jednou se vrátíme, všechno si povíme, i to co nevíme. Jednu však jistotu tu stále máme, že místo na zemi je nám vždy známé. Je to jen kousíček, od města malý, přesto se vesmírem jenom tak valí. Každý si hledejte to místo své, abyste mohli mít tak jako já pré...
Vrať se a pospíchej, doma je vždycky nej!
Žádné komentáře:
Okomentovat