Je to jasné, je to tak,
na obloze černý mrak.
V duši žízeň, to je píseň,
která schová i mou tíseň.
Proč jsem stále napjatá?
I když vcházím za vrata?
Kdo zná na to odpověď,
odpoví mi teď a hned!
Já to nevím, netuším,
ruce rychle usuším,
hlavu vrátím do peřin,
přeskočím i zimní splín.
Zanořím se do příběhu,
nepotřebuji ni něhu,
s medvědy si budu hrát,
kráčet, zpívat, putovat.
A pak zjistím jediné,
že život mě přec nemine,
že život je tu pro žití
a ne jen k přebytí.
Rychle vyskoč, pospíchej, na život vždy se směj...
Žádné komentáře:
Okomentovat