Šmrdolová

Od rána jsem v jednom kole,
jako kdybych byla havíř v dole,
jako kdyby neděle,
měla mě vynést z postele!

Uvařit a vyprat snad,
kdopak by to neměl rád?
Kdopak to dnes udělá,
kdo na těsto zadělá?

Snad se mi to podaří
a slunce opět zazáří,
nad hlavami, nad stolem,
s velkým hnědým kastrólem.

Při neděli je to dřina,
možná taky trochu psina,
být tu stále, být tu s nimi,
chovají se jak mimi.

Od miminka jenom krok,
aby ze měl byl zas cvok,
abych měla pocity,
že ještě nejsou ušity...

Kazajky a vestičky,
možná taky botičky.
Teď už jenom hop a skok,
ať je zase nový rok!

Od rána se batolím, v centrum světa šmrdolím!