Sněhová

Vlk už bije na dveře,
kdo mu dneska nařeže?
Kdo mu dneska zabrání,
kdo nás všechny zachrání?

Slunce, sních a vítr skučí,
mě zas zima tady mučí.
Had a žízeň, pokání,
hrůzu nám všem nahání.

Vločky k zemi padají,
velké se nám nezdají.
Malé, drobné střípečky,
budou z toho tři tečky.

Od tečky pak k celé větě,
která bude na tom světě,
která bude s námi žít,
i kdybys měl vělký byt.

Stejně v koutku zůstanem,
třeba klidně se stanem,
tam se všichni sejdeme,
do života vejdeme...

S námi zima, sníh a mráz,
potom přijde velká hráz,
po ní cesta do ráje,
dostanem se do máje.

Od sněhu a sněžení, v hlavě máme ježení...