Pátková

Den je jako malovaný,
copak je to lidi s vámi?
Proč se jenom mračíte?
Copak už nic nevíte?

Zaměsíc jsou vánoce,
zase znovu po roce,
budem péct a budem spát,
s novými hračkami si hrát.

Kdopak by se netěšil,
že už nemáš vůbec sil!
Tomu právě nevěřím,
proto ruce nesložím.

Budu smát se, pomáhat,
kdopak by tu nebyl rád?
Kdopak by si při pátku?
nevzpomněl na pohádku...

V pohádkách vždy zvítězí,
hlupáčci, co nic neví,
ti kdo mají dobro v duši,
aniž zhola něco tuší.

Prot buďme v pohodě,
nechejme to náhodě,
zase jednou budou svátky,
budem spolu,
budem zpátky!

Černé myšlenky jsou jen pro mařenky...