Různost je tady, slova plynou kolem hlavy a myšlenky proudí. Vnímání odlišností, růzností, drobných odchylek je to, co nás odlišuje a délá svébytnými. Norma je střední hodnotou, která je nám nastavena, je nám dána a je tím, co je běžností. To, co je nad limit či pod čarou je právě odlišností... Zvlášností, specifikou, kterou odkazujeme k tomu, co je jiné a co musíme nejdříve pochopit, potom vzít za vlastní a dále používat. Pak jsme posunuli hranice, určili si novou mez, od které již něco není nenormální a patří to přirozeně do našeho vnímání. Kluk na vozíku v běžné školní třídě, nevidomý hrající fotbal, autista sochařem či španělský fotbalový fanoušek vědcem. Inu proč ne! Vždyť je to jen o našich hranicích a úhlech pohledu.
Já to vidím takto a ty?
Žádné komentáře:
Okomentovat