Přestože jsem na kolo nenasedla už hezkých pár týdnů, přesto na něm jsem pořád. Život je jeden velký koloběh a já se nestačím divit, jak to všechno kolem plyne. Ještě před chvíli jsem si užívala nádherného teplého léta a ani jsem se neobrátila a je tu listopad. Všude kolem plno listí, první mrazíky se hlásí o slovo a vánoce si začínají říkat, že je čas... Já tu ovšem stojím opřená o své pomyslné kolo život a říkám si. Nemůžeš zpomalit, přibrzdit a dát šanci prožít každičkou minutu s větší intenzitou? Není v mé moci zabrzdit života běh, snad jen zpomalit vlastní tempo to ovšem nebudu schopná dostát všeho, co je po mě požadováno! To je dilema, které musím vyřešit. Zda nasednu a budu se řítit životem jako závodník, nebo si vyjedu jen tak kondičně, zlehka a budu se kochat okolím. Já mám celkem jasno, jen doufám, že to můj život pochopí...
S kolem i bez kola, užijte si vše dokola!
Žádné komentáře:
Okomentovat