Od rána se na mě směje a já vím, že je se mnou. Zelené listy, fialové okvětní lístečky a krása je v plném květu. Květina vždy potěší každou ženu a pokud je darovaná z lásky, pak je účinek ještě úžasnější. Někdy si tak říkám, jaký by byl svět, kdyby na něm nebylo válek a vše by se řešilo podáním zelené ratolesti míru. Jistě bylo by to krásné místo k životu, byl by to ráj a každý by měl každého rád. Otázkou ovšem zůstává, zda bychom takto dokázali žít... Mít každého rád, s každým se vždycky shodnout a být ve smíru. V tomto pohledu vím, že to není možné, protože jsme každý jiný, každý máme rádi svou pravdu a díváme se na svět optikou svého já. A tak jako je specifický každičký lístek na mé fialce, tak jsme odlišní i my. A přesto dokáže fialka být jedním celkem, dělat radost a hladit po duši. Zkusme to stejně, být každý jiný a přesto stejný!
Za stejnost i různost, vždyť i to je životní možnost...
Žádné komentáře:
Okomentovat