Co je čas a co znamená pro mě, v mém životě? Je to jen jedna z dimenzí trojrozměrného prostoru života a lidského bytí? Nebo se jedná o veličinu, která je natolik vzácná, že její poznání nám neustále uniká? Při vyslovení slova čas se nám jistě vybaví mnohé příměry a asociace, které jsou subjektivně zabarvené podle samého vnímání hodnoty času. V útlém batolecím věku je to doba měřená úseky mezi hraním si, spaním a rozvíjením se. Ve školním věku pak doba strávená nad úkoly, ve škole, v kroužcích a prostor spolubytí v rodině. Je to doba vyplněná hrou, povinnostmi, dětskými starostmi i radostmi, kdy pojem čas je něco relativního, co měříme dobou do vánoc, časem volna o víkednu či prázdninách. Jak rosteme a dostáváme se do koloběhu časové spirály, zjišťujeme, že čas je důlěžitým měřítkem i hodnotou našeho života. Je to něco velmi subjektivního, osobně prožívaného, omezeného a zároveň obrovsky nevyčerpatelného. Je to doba strávená nad spaním tohoto příspěvku, čas nákupu vánočních dárků, ale také období radosti, lásky a porozumění. Je to vše kolem nás i v nás... Nezachytitelný okamžik dojmů, který nelze vyjádřit, zachytit a přesto jej měříme i dělíme. Je s námi bytostně propojen a dává rozměr životu, který máme dán. Snad proto bychom jej měli žít, prožít, užít i použít ke všemu, co chceme, můžeme, musíme, v co doufáme, věříme, do čeho se nutíme a v čem se nudíme! Je to jen a jen hodnota našeho osobního světa, se kterou bychom měli umět nakládat... Nemáme málo času, jen jen hodně promarníme, proto neztrácejme nic a získejme mnohé.
Dobu na čas a čas na dobu, ať pro radost či zlobu!
Žádné komentáře:
Okomentovat